rychlé aktuality
Kniha o lovu, lovcích, diamantech, ženách i  smrti

Kniha o lovu, lovcích, diamantech, ženách i smrti

lovci_diamantových_stínů_obálka_s anotací.inddNedávno se nám do redakce dostal překlad knihy „Lovci diamantových stínů“. Kniha je zajímavým spojením lovů v africké buši a prostředí kontroverzní mafie. Je nevšedně zpracovaným příběhem spojujícím vzrušující lovecká safari s praktikami protřelých „kmotrů“, majitelů lovecké společnosti v Africe zároveň obchodujících s „krvavými“ diamanty. Poutavě popisuje elegantní, zároveň však důkladně promyšlený způsob, jak dostávat „diamanty“  na trh bohatých klientů. Ti se nic netušíce na svých okázalých loveckých safari v srdci Afriky stávají součástí této nebezpečné hry, neboť zde jde pochopitelně o život. Nahlédněte do neznámého podsvětí východní Afriky i do soukromého života profesionálních lovců a jejich pocitů.

Dílo, které se v současné chvíli s podporou SCI uchází o „místo“ na americkém trhu, je skutečně napínavým vyprávěním a nezbývá, než jí a autorovi, našemu dlouholetému členovi, popřát čtenářský úspěch.

Posuďte sami z úryvku zmiňovaného díla.

Okolí bylo nezvykle klidné a tiché. Bylo už světlo, blížili se k místu, kde den předtím lvy ztratili z očí. Dobrých tři sta metrů před tím místem sjel Christo z cesty a zastavil pod ohromnou akácií. Potichu otevřel dveře a vystoupil. Otočil se na klienty: „Odsud už půjdeme pěšky, tady jsme je večer ztratili,” řekl a ukázal na planinu před nimi. Chvíli zůstal stát a dalekohledem pozoroval okolí. Chvíli se mu zdálo, že viděl mihnout se v trávě zlatý lví hřbet. Nic ale neřekl, nechtěl vyvolat nervozitu. Prohlédl planinu před nimi a ještě se pro jistotu dalekohledem vrátil na místo, kde cosi zahlédl. Zdálo se mu, že v tom místě je tráva řidší. Mohlo by to znamenat, že tam bylo, nebo stále je, nějaké zvíře. Nebo je to prostě kus savany bez trávy. Snažil se přiblížit si to místo co nejvíc, ale nebylo vidět nic, co by jeho teorii potvrdilo nebo vyvrátilo. Nechal dalekohled klesnout zpátky na hrudník, otočil se na klienty a promluvil: „Takže já tady s gamescoutem půjdu první, vy se držte v těsném závěsu za námi. Pamatujte si, že jsme opravdu na území lvů a oni se podle toho budou i chovat. Je nutná maximální opatrnost. Pokud se budete domnívat, že jste něco zahlédli, nekřičte, poklepejte mi na rameno, sykněte nebo něco podobného… Jste připravení, můžeme?” Než pan Brown odpověděl na Christovu otázku, zeptal se: „A co když na nás zaútočí lev, kterého nebudeme lovit?“ „Od toho jsem tu já, ale pokud se něco podobného stane, je nutné střílet zvířeti pod nohy. Prach, který kulka zvedne, mu vlítne do očí a zastaví ho. Pokud se něco takového stane, poslouchejte, co vám v tu chvíli budu říkat. A vás, pane kameramane, upozorňuju, že je třeba být maximálně obezřetný a je také nutné neplašit nám zvěř,” domluvil Christo a díval se kameramanovi do očí. Ten mu pohled opětoval. Oba cítili oboustrannou nenávist.Skupina se dala pomalu na pochod. První šel gamescout. Byl sice ozbrojený, ale velmi pravděpodobně by zbraň, kterou měl na provázku pověšenou přes rameno, moc nepomohla. Pažba byla prasklá, provizorně stažená gumou, a hlaveň byla při bližším pohledu zrezlá, tedy jasně nepoužívaná už dlouhou dobu. Ale způsob, kterým pušku držel, napovídal o jeho odhodlání ji použít. Pokud by se něco dělo…Christo se snažil monitorovat každý pohyb kolem nich. Nespouštěl oči z místa, kde se mu před malou chvílí zdálo, že cosi viděl. Slunce pomalu stoupalo výš a výš a s ním i okolní teplota. Všem se řinuly krůpěje potu po skráních.Pomalu postupovali přikrčení dál podél stromů na okraji planiny. Byli už téměř v polovině, když se z druhé strany, přesně z místa, kde se předtím Christo domníval, že zahlédl lví hřbet, ozvalo lví zařvání. Christo okamžitě zastavil, rukou naznačil, aby se všichni přikrčili, a zadíval se tím směrem. Čistý pohled mu znemožňovalo vycházející slunce. Dalekohledem pátral v místě, odkud se zdálo, že řev zazněl. Místo, které předtím viděl, vypadalo jinak. Tráva, která tam předtím nebyla, teď všude souvisle vyplňovala prostor. Christo spustil dalekohled a pušku uchopil oběma rukama. To samé naznačil i klientovi, rukou mu ještě ukázal směr, kde pravděpodobně lvi jsou, a potichu řekl:„Jsou tu a vědí o nás. Možná tu bude jenom jeden, ale může to být i skupina.” Otočil se na gamescouta. Ten nepřestával pozorovat stejné místo jako Christo. Když se na něho Christo obrátil, kývl hlavou. Znamenalo to, že si myslí to samé, zvedl ruku a ukázal dva prsty. „Viděl jsi dva lvy?” zeptal se ho potichu Christo. Gamescout přikývl a řekl: „Je jich ale možná víc, přes tu trávu není pořádně vidět.“Pokračovali dál v chůzi. Během pár minut se dostali až k okraji koryta. Christo zvedl ruku na znamení, že je třeba stát a nehýbat se. Neviděl sice nic, ale bedlivě prozkoumával pohledem koryto a jeho okolí ve snaze najít stopu nebo něco, co by přítomnost lvů potvrzovalo. Rukou ukázal gamescoutovi, aby se také snažil najít sebemenší důkaz jejich přítomnosti.Nikde nebylo ale ani stopy nasvědčující tomu, že by tu lvi byli, nebo tudy alespoň prošli. Ve chvíli, kdy přemýšlel, jak a kudy dál, už asi potřetí během krátké chvíle cvakl některý z kameramanových přístrojů. Christo se na něho otočil. Zamračil se a zakroutil výmluvně hlavou na znamení nesouhlasu.Kameraman jen povytáhl obočí a koutek úst tak, aby Christo pochopil, že ho s největší pravděpodobností neuposlechne. A na důkaz Christa vyfotil. To Christa rozzuřilo! Dýchal zhluboka a podíval se na klienta, který byl předmětem natáčení. Ten nereagoval, chtěl být natočený v akci. Christo svůj pohled stočil na gamescouta. Kývl na něho, otočil se a opatrně postupoval dál vpřed. Očima prozkoumával terén před sebou.Po několika metrech za sebou uslyšel nezvyklé prasknutí větve a potom táhlé šustění. Rychle se otočil s puškou ve střehu. Stál za ním jeho klient i gamescout, ale kameraman tam nebyl. Christo rychle přejel pohledem okolí. Gamescout ho chytil za ruku a ukázal dolů do koryta. Kameraman tam stál a zdola filmoval, fotil průběh lovu.Ve stejné chvíli postřehl Christo pohyb v křoví na druhé straně koryta. Zadíval se tím směrem. Teď se mu zdálo, že zaslechl i slabé zamručení, které mohlo patřit jen lvovi a mohlo být pouze výhružkou za vniknutí na jeho území. „Vypadni z toho koryta sem nahoru!” zařval Christo na kameramana, namířil pušku na křoví a jednou rukou plácl klienta do ramene se slovy: „Je tamhle v tom křoví, je moc blízko, pomalu ustupujte dozadu!”Neměl čas kontrolovat kameramana, jestli vylézá z koryta. Po jeho levé straně, necelých dvacet metrů od něho, se vyřítil z křoví přímo proti nim s ohlušujícím řevem jiný lev. Christo se proti němu otočil a namířil pušku. V tu chvíli vnímal pouze zpomalené pohyby zvířete. Mohutné přední tlapy se odrážely od země a vířily přitom oblaka prachu. Ohromná hlava s ryčící otevřenou tlamou se kývala shora dolů. Ve chvíli, kdy lev zvedl hlavu tak, jak mu vycházel krok, Christo vystřelil. Uslyšel tupý náraz, věděl, že trefil. Rychle přebil, prázdná patrona vyletěla a s dutým zazvoněním narazila o zem. Christo přidržel pušku u líce a pozoroval rolující se tělo lva, jak padá do vyschlého koryta řeky.

Napsat komentář

Prosíme zapsat přihlašující údaje. Musíte vyplnit *

*